Na jaře roku 1973 vyfotografoval dnes již neznámý fotograf (člen rodiny Pospíšilových) toto pole, na kterém v té době ještě rok co rok rostlo obilí, brambory, řepa, a bylo tedy plně využito. Pole je pro někoho památkou po dědečkovi nebo vzpomínkou na dětství, kdy se na poli muselo pracovat.

Dnes, v roce 2008, po poli není ani památky. Jedna čtvrtina je zatravněná, další dvě čtvrtiny jsou využity jako hřiště a poslední je stále polem. Z celého pole tedy zůstala je jedna malá čtvrtina.