Po vyhoření v únoru roku 1923 začala opět pracovat Bartkova mlékárna p. Karla Bartka č.p. 112. Majitel s rodinou bydlel v Bartkově mlýně - ve svém, který si zakoupil v roce 1914. Mlékárna pracovala na elektrický pohon, který byl přiváděn do Bartkova mlýna. Majitel přivážel mléko i z Dolního Němčí, neboť mnoho místních hospodářů nenosilo mléko do mlékárny, ale raději je doma zpracovávalo na odstředivce na máslo a to se pak nosilo na trh do města. Mlékárna, která vyráběla i různé sýry a tvarůžky, ukončila provoz v roce 1928 a stroje od ní koupila mlékárna v Napajedlích. Potom byla v Nivnici jen sběrna mléka, které odebírala mlékárna v Bojkovicích. Krátce po likvidaci Bartkovy mlékárny byla Nivnice napojena na elektrický proud Západomoravských elektráren. Elekrifikace byla provedena v letech 1927 - 1928 nákladem 397 750 Kčs. 65 světel veřejného osvětlení a žárovky v 235 zapojených domech začaly svítit dne 10. listopadu 1928. Nivnice byla první venkovskou obcí, která měla elektrické osvětlení. Když bydleli Bartci ve mlýně č. 99, pronajali obytné prostory jejich mlékárny. Vedle vrat bydlela rodina Brapcova, která pracovala v mlékárně, obytné prostory napravo od vstupních dveří pak rodina Hurbišova ("Zázrakova" - tak se jim říkalo, protože jejich dědáček přijel z Vídně do Nivnice na kole ! a protože v té době kolo ještě v Nivnici nikdo neviděl, tak říkali místní, že je to zázrak - to kolo - a od té doby se Hurbišům říkalo "Hurbišé - Zázraci"). Pan Hurbiš byl stolářem a tak po domluvě s majitelem Karlem Bartkem udělal v mlékárně nové okna na obytné budově - vidíme na fotografii.