Obec je zvláštní už svou polohou. Zatímco většina vesnic leží na nějaké větší komunikaci, Třtice zůstala malinko odříznuta od světa, ačkoli leží mezi silnicemi Praha - Karlovy Vary a Řevničov  - Slaný. (Dnes dokonce asi 3 km od ukončeného úseku dálnice Praha  - Karlovy Vary za Novým Strašecím.) Stulila se do údolí mezi  Studenou stráň, Žalí a vrch Barbora, za pás rybníků propojených potokem Kačákem, kde je dnes i rašeliniště. Místo, zdánlivě nelogické, ji několikrát v historii ušetřilo drancování. Možná proto dlouho vedly do vsi jen vozové cesty. První ze Mšece na Křivoklát byla postavena v roce 1897, a druhá, ze Třtice do Nového Strašecí, dokonce až v roce 1934.

Nejstarší osídlení by spadalo nejspíše do doby kamenné. Původní osada na tomto místě nesla název Bor a první písemné zprávy o Třtici se dochovaly až ze 14. století, kdy  je připomínána ves s tvrzí. Je pravděpodobné, že ves patřila k těm, které byly za Jana Lucemburského (1310 - 1346) vysazeny zákupním (emfyteutickým) právem a přitom nově rozměřeny. Roku 1352 byla ves mansky příslušná ke hradu Křivoklátu a  mezi majitele  patřil např. Jan Zlýkněz z Lipna (1458) nebo Mikuláš Kába z Rybňan (1506). Manskou povinností držitele Třtice byla vojenská ochrana Křivoklátu, tj. man, příslušník drobné šlechty, se musel v plné zbroji dostavit na Křivoklát. Od roku 1685 patřila obec pod panství Krušovice. Místodržitel Království českého, Arnošt Josef Valdštejn, zakoupil Křivoklát a panství v roce 1685 (hrad Křivoklát, zámek Lány, tvrz Krušovice, města Nové Strašecí a Unhošť, 54 vesnic a samostatné statky) a postupně se pustil do zvelebování, ve kterém pokračoval i jeho syn Jan Josef a vnučka Anna Marie, která se provdala za Josefa Viléma z Fürstenberka, jemuž panství přinesla jako věno. Roku1732 Fürstenberk za doplatek získal panství definitivně.

 Nyní zde žije 420 obyvatel a k roku 1991  stálo ve Třtici 170 domů, z toho 122 trvale obydlených (v roce 1869 -  943 obyvatel a 119 domů).