Kolonie Krausovec

V polovině 19. století se v Moravské Ostravě a okolních obcích prudce rozrůstal průmysl, přičemž jeho výkonnost byla limitována počtem osob, které město dokázalo pojmout a hlavně ubytovat. Za této situace začal před rokem 1870 poblíž centra Moravské Ostravy mezi ulicemi Alžbětinou ( dnešní Českobratrskou ), Nádražní a Mlýnskou stavět podnikatel Josef Kraus dělnickou kolonii.

Tento drsný Němec pocházel z Tachova a jistý čas zastával významné místo závodního stavitele  Vítkovických železáren.

V roce 1890 měla tato oblast, které se od samého počátku říkalo Krausovec, celkem 16 přízemních domů

Z dnešního pohledu šlo o docela primitivní baráky, které měly různý počet bytových jednotek, některé čtyři, jiné až devět.Šlo o maličké byty, většinou s jedním pokojem bez hygienického vybavení. Domy neměly kanalizaci ani vodovod, ke každému bytu patřila pouze jedna kůlna, kde se skladoval otop. Stavitel Kraus šetřil, kde se dalo. Dokonce zde nebyly zahrádky, což by bylo u jiných hornických a hutnických kolonií nemyslitelné.

V roce 1890 bylo ve zdejší kolonii 103 domácností, v nichž žilo 563 obyvatel, v roce 1900 bylo 609 obyvatel. Největší podíl tvořili lidé, kteří přišli do Ostravy za prací.

Kolonie Krausovec měla zastaralý a nevyhovující bytový fond již od svého vzniku a lidé z Ostravska a Moravy zde již nechtěli bydlet. Podle sčítání lidu v roce 1890 zde bylo téměř patnáct procent obyvatel negramotných, v roce 1900 neuměl číst a spát každý pátý bydlící.

Po dostavění kolonie v ní převažovali řemeslníci ( přes 27 procent ) a zaměstnanci hutí a strojíren. Dělníků zde bylo přes 90 procent.

Před rokem 1910 již bylo bydlení na Krausovi mimo všechny tehdejší zpřísněné hygienické normy, takže se město nakonec rozhodlo kolonii zbourat. Byla nahrazena moderní zástavbou, která na tomto místě vydržela dodnes.

Zdroj: Moravskoslezský deník- mimořádná inzertní příloha Patriot