Klášter Tvoří uzavřený areál budov v okruhu městských zdí. Založen bratřími z Rožmberka v r. 1367 pro kanovníky řádu sv. Augustina a bohatě nadán řadou vesnic a platů z dalších usedlostí. Brzy po založení konventu byly postaveny hlavní klášterní budovy a zároveň byl stavěn i kostel. Z původního kláštera si zachovala svou prvotní podobu ze 14. stol. v neporušeném stavu pouze křížová chodba s kaplí sv. Jana Křtitele, zatím co jeho patro bylo v pozdějších dobách několikrát změněno. Arkády křížové chodby, otevírající se do rajského dvora, jsou dodnes členěny dělícími pruty a ve svých vrcholcích vyplněny třemi druhy bohatého kružboví. Arkádám protilehlé stěny byly již od sklonku 14. století zaplňovány malbami. Při obnovení konventu v r.1631 nebyly klášterní budovy obyvatelné, kanovníci sídlili v zámku a klášter byl jenom filiálkou kláštera v Klosterneuburku u Vídně. Teprve v roce 1663 se opět osamostatnil. R. 1705 byly nástěnné malby v křížové chodbě zakryty 24 lunetovými obrazy s výjevy ze života sv. Augustina od Petra Koecka, dvorního malíře císaře Karla IV. Oživení stavební činnosti kláštera v 18. století přineslo přestavění hospodářských budov sz. Straně klášterního nádvoří na nový konvent. Tehdy také přistavěn k západnímu křídlu staré konventní budovy sev. Trakt ušlechtilého architektonického charakteru. Po zrušení kláštera ( 1785 ) byla v r. 1787 zrušena kaple na východní straně a přestavěna na školu, která byla r. 1868 dána do užívání nově zřízenému gymnáziu. Po vystavění nové budovy gymnázia ( 1905 – 06 ) byla školní budova předána bytovým účelům. Od r. 1919 jsou v budovách bývalého kláštera umístěny různé státní instituce a byty.