Project view - Pohledy na Ostravu a okolí

 Čeština
 

Project text:


Vy jste z Ostravy? Tam je ta ulice, kde je víc barů a hospod než lamp pouličního osvětlení, Stodolní.

Něco podobného dnes určitě uslyší Ostravan, když se vydá kamkoli v České republice. Právě Stodolní ulice se stala v posledních několika letech místem, s nímž si lidé severomoravskou metropoli většinou spojují. „Ocelové srdce republiky" či „černá Ostrava", její dřívější přídomky, jako by z paměti lidí definitivně zmizely.

A skutečně. Málokteré město se po roce 1990 změnilo tak výrazně jako právě Ostrava. Uhlí, které z původně bezvýznamného provinčního městečka udělalo velkoměsto, se tu netěží už více než deset let. „Ostravské Hradčany", jak se někdy s kapkou ironie říká panoramatu vysokých pecí a komínů Vítkovických železáren, zůstaly na svém místě, ale z někdejší saně hrozící ohněm a dýmem je dnes zkrotlá technická památka. To však neznamená, že těžký průmysl, který odjakživa město utvářel a charakterizoval, úplně zmizel. Jenom už není jeho „vlajkovou lodí". Tou se stala Stodolní, ptáte se? Možná. Určitě je jí však zábava, kultura a vzdělání více než kdykoli v minulosti. Jen krátký výčet: Ostrava nabízí dvě univerzity, zrekonstruovaný Slezskoostravský hrad, opravenou ČEZ arénu, pořádá se tu velký hudební festival Colours of Ostrava, připravuje se výstavba nového moderního centra na Karolině, v místech, kde kdysi stávala jak jinak - továrna.

Zeptáte-li se lidí, a třeba i samotných Ostravanů, kdy Ostrava vznikla, nejspíš budou tipovat 18. či 19. století. Hlouběji do minulosti půjde málokdo. Jako by si lidé Ostravu spojovali výhradně s průmyslovou revolucí a moderní dobou. Před rekonstrukcí Slezskoostravského hradu a reklamou, kterou památce dělal magistrát, dlouho mnozí Ostravané vůbec netušili, že v „černém městě" nějaká stará památka, jako je hrad, vůbec existuje.

I ostravští starousedlíci jsou pak často překvapení, když slyší, že jejich město patří mezi starobylá sídla českých zemí. První písemnou zmínku o Ostravě (dnešní Moravské Ostravě) nalézáme v listině olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku z 29. 11. 1267. Statut města pak Ostrava získala mezi lety 1267 - 1279. Město bylo založeno německými kolonisty na místě, kde sídlila starší slovanská osada, v blízkosti brodu přes řeku Ostravici na obchodní stezce z Opavy do Těšína a Krakova. Ještě starší je první písemná zmínka o protější Slezské Ostravě, a to už z roku 1229. Těšínsko bylo až do roku 1327 součástí polského státu (odtud také dlouho užívaný název Polská Ostrava) a ke střežení státní hranice na řece Ostravici byl postaven hrad, který je poprvé zmiňován v roce 1297.
Samotné jméno Ostrava vychází z názvu řeky, tehdy zvané Ostrá (ostrá znamená rychlá voda).

Takže kulturní město s bohatou historií, ne jen tmavá díra plná komínů a fabrik? Samozřejmě, vždyť znovuobjevený hrad není jedinou památkou, kterou se může Ostrava pyšnit. Jmenujme alespoň několik dalších: kostel Svatého Václava (nejstarší městská stavební památka, první písemná zmínka je z roku 1297), bývalá radnice, dnes muzeum na Masarykově náměstí (16. stol.), katedrála Božského Spasitele z konce 19. století, Dům umění, výrazná budova moderní architektury z 20. let či zachovaná těžní věž jámy Jindřich (založena 1846) v blízkosti centra města. 

Starobylé jistě, ale jedním dechem musíme popravdě dodat, že před nálezem černého uhlí v druhé polovině 18. století byla Ostrava jen málo významné provinční městečko. Pár tisíc obyvatel, drobní řemeslníci, zemědělci. Kdybychom chtěli vypočítat významné události, k nimž ve městě došlo do onoho 18. století, stačily by nám na to prsty jedné ruky. Zde se zmiňme snad jen o několika morových ranách (jednu z nich připomíná barokní morový sloup z roku 1702 na Masarykově náměstí) a katastrofálních požárech (např. v roce 1556), které ničily tehdy ještě z valné části dřevěnou zástavbu.

Proto asi také to nízké povědomí Ostravanů o vlastních dějinách - malé městečko, byť s dlouhou historií, se po zahájení těžby uhlí přeměnilo téměř naráz ve velkoměsto celorepublikového významu a všechno, co bylo před tím, jako by upadlo v zapomnění. Tu ohromnou změnu města přinesl skutečně nález uhlí? ptáte se nejspíš. Ano. Těžba „černého zlata" změnila Ostravu k nepoznání. Tak především, z Ostravy se stalo průmyslové velkoměsto. Vítkovické železárny byly založeny už v roce 1820, první doly vznikly na konci 18. století a postupně se přidávaly desítky dalších. Těžba začala na Slezské (tehdy Polské) Ostravě, kde podle pověsti našel uhlí v údolí Burňa kovář Keltička. Doly vlastnily povětšinou bohaté židovské rodiny, například Larischové, Gutmannové,či Rotschildové.

Nejen že město sevřel krunýř dolů a hutí a začal ho dusit kouř z továren, ale také sem začaly proudit desetitisíce přistěhovalců hledajících v ostravských dolech a závodech práci. Někdy v této době město získávalo přistěhovalecký charakter, který neztratilo dodnes. Zeptejte se Ostravana, jestli jeho rodina pochází z tohoto města, a většinou uslyšíte, že ne. Všichni jako by tu byli noví, jako by neměli nikdy nic jisté a všechno si museli vydřít skoro od nuly.

Dělníci přicházeli z Čech, ale také z blízkého Polska, Haliče, ze Slovenska. V Ostravě začaly rychle růst dělnické kolonie, které se často stávaly semeništěm bídy a alkoholizmu. Výstavba nových domů pro přicházející dělníky pokračovala i po roce 1948, za vlády komunistů. Malinká vesnička Poruba, vzdálená notný kus cesty od samotné Ostravy, se v 50. letech změnila v nové město s vlastním centrem postaveným ve stylu socialistického realizmu. V pozdějších letech se totéž stalo se Zábřehem či Hrabůvkou a vznikaly i úplně nové obvody (Dubina, Výškovice), které jsou velmi vzdálené centru města. Výsledkem je podivný vzhled města jako celku - nepříliš velké historické centrum s malou dostředivou silou, několik „satelitních" měst a mezi tím - nic. Když jedete z centra Ostravy do Poruby, během cesty minete několik polí...

O Ostravě se také občas říká, že je líhní talentů. Věděli jste například, že z Ostravy pochází Ivan Lendl? Hugo Haas nebo Vlastimil Brodský, ti jsou taky odtud. Slavná jména, těmi se každé město jistě rádo pochlubí, ale Ostrava teď bude potřebovat hlavně talent svých občanů, i těch úplně obyčejných a neznámých. V této době, alespoň to tvrdí představitelé města, prý má velkou šanci se vyšvihnout. Ostravané konečně zjistili, že nežijí na žádném šedivém okraji republiky, ale v kulturním a fascinujícím městě s bohatou historií. Tak doufejme, že jim ta hrdost vydrží.

 

The project contains these units:

Page 1  ...  11  12  13  14  15  16  17  
Vítkovická radnice je hlavní dominantou Mírového náměstí. V této budově se dnes mimo jiné konají svatební obřady.
Horní ulice dnes tvoří páteř tohoto městského obvodu.
Page 1  ...  11  12  13  14  15  16  17  


TrainLMS