Po složitém hledání vhodných tras bylo nakonec rozhodnuto napojit se v Olomouci na odbočku KFNB (Společnost Severní Dráhy císaře Ferdinanda), protože v trase Olomouc - Česká Třebová - Pardubice - Praha byl nejpříznivější terén, takže trať mohla být dokončena během tří let.

 „Českotřebovské nádraží stálo na trati z Olomouce do Prahy. Autorem projektu byl vrchní inženýr Jan Perner a investorem Společnost Severní Dráhy císaře Ferdinanda

Jedním z nejvýznamnějších mezníků historie města Česká Třebová se stal 20. srpen 1845, kdy se na nově postaveném českotřebovském nádraží objevil první vlak. A i když ho lidé přivítali voláním "čert, čert" a prchali před ním, přinesl lidem práci, obživu a mnohým i lepší život na dlouhých 150 let. Železnice se stala nedílnou součástí města, která ho ve své době i proslavila." . Českotřebovské nádraží se stalo více důležitým 1. ledna 1849, kdy byla připojena brněnská trať a od té doby stojí na křižovatce železničních tratí. Zahájení provozu železnice a postupné rozšiřování nádraží napomohlo ke zvýšení počtu obyvatel a nových profesí, které souviseli s provozem železnice.

Nádraží bylo budováno postupně. Staniční budova změnila svoji podobu i umístění celkem třikrát.  Rozšiřovalo se technické zázemí železničního uzlu. Byly postaveny a v průběhu let rozšiřovány železniční dílny, v nichž se opravovaly lokomotivy, výtopna, nocležny a překladiště. Rozrůstalo se i kolejiště. K původním čtyřem kolejím přibývaly další. V roce 1901 se zvýšil počet kolejí na 17 a současný počet se zdvojnásobil, tedy 34. Rozrůstajícímu se kolejišti ustupovaly mosty, které byly zbourány a nahrazeny podchody a podjezdy.

Česká Třebová fungovala a funguje hlavně jako přepravní nádraží pro nákladní vlaky. Vlaky, které tudy projížděly zde odpočívaly, nebo se zboží, které vezly překládaly do jiných přepravních vagonů. (Toulky minulostí Českotřebovska).